V lednu přišel nový rozpis záloh. Elektřina z 2 900 na 4 100 korun měsíčně. Spotřeba stejná, domácnost také. Jen dodavatel preventivně přidal rezervu, aby na konci roku nevznikl nedoplatek. Za dvanáct měsíců tak na jeho účtu leželo o 14 400 korun víc, než bylo nutné. Peníze se sice po vyúčtování vrátily. Jenže až za rok.

Právě v tom je háček. Příliš vysoká záloha není známkou bezpečí. Je to bezúročná půjčka dodavateli. A v době, kdy běžné spořicí účty stále připisují několik procent ročně, dává takový přístup čím dál menší smysl.

Dodavatelé mají na výši záloh poměrně široký prostor. Vycházejí z minulého odběru, aktuálních ceníků i očekávaného vývoje. Když ceny na burzách prudce rostly, opatrnost měla logiku. Jenže u smluv s fixovanou cenou nebo tam, kde se spotřeba dlouhodobě nemění, zůstávají některé zálohy nafouknuté i dlouho poté, co pominul důvod.

Nejjednodušší kontrola zabere pár minut. Roční spotřebu v kilowatthodinách stačí vynásobit cenou podle smlouvy, připočíst regulovanou část a výsledek vydělit dvanácti. Když vychází měsíční náklady kolem 2 700 korun a záloha je 3 600, něco nesedí. Ne o stokorunu. O téměř jedenáct tisíc korun za rok.

Kdy má smysl zálohu snížit

Někteří odběratelé se změny bojí. Nedoplatek totiž psychologicky bolí víc než přeplatek. Přitom rozumně nastavená záloha neznamená, že musí sedět na korunu přesně.

Rozdíl několika stokorun ve vyúčtování je normální. Rozdíl několika tisíc už bývá signál, že výpočet dlouho nikdo neřešil.

Dobrým příkladem jsou domácnosti, které vyměnily starý mrazák, přešly na úspornější vytápění nebo pořídily fotovoltaiku. Spotřeba klesla, ale zálohy zůstaly podle historických dat. Dodavatel nemá jak poznat, že dům už neodebírá tolik elektřiny jako před dvěma lety. Dokud se zákazník neozve.

Podobně funguje i opačná situace. Do bytu se nastěhuje další člověk, přibude sušička nebo klimatizace. Nechat zálohy příliš nízko jen proto, aby měsíční rozpočet vypadal lépe, je krátkozraké. Vyúčtování pak připomíná studenou sprchu.

Ne každé navýšení je automaticky správně

Občas přijde dopis s novým rozpisem a částka vyskočí o dvacet nebo třicet procent. Bez vysvětlení. Automatika. Právě tehdy stojí za to vzít do ruky poslední vyúčtování a podívat se na čísla místo toho, aby nový rozpis bez řečí zapadl mezi ostatní poštu.

Dodavatelé zpravidla umožňují změnu záloh přes zákaznickou zónu nebo po telefonické žádosti. Pokud navrhovaná částka odpovídá skutečné spotřebě a nehrozí vysoký nedoplatek, není důvod držet na jejich účtu zbytečně vysokou rezervu.

Zajímavé je, že stejný člověk často pečlivě řeší rozdíl několika desetin procenta na spořicím účtu, ale bez mrknutí oka nechá celý rok ležet deset nebo patnáct tisíc korun v zálohách. Přitom právě tam mizí peníze tiše. Bez upozornění. A většinou si toho člověk všimne až ve chvíli, kdy přijde vyúčtování s přeplatkem a první reakcí není radost, ale otázka, proč ty peníze celý rok ležely úplně jinde.