Výpověď z nájmu

Když chce člověk skončit s nájmem

Výpověď z nájmu je ten typ situace, kterou si nikdo neplánuje, ale jednou přijde. Nájemce může odejít téměř kdykoli, pronajímatel musí naproti tomu kličkovat mezi paragrafy a lhůtami. Zákon je totiž na straně nájemce, a to z dobrého důvodu – má chránit domov, ne investici.

Jak to má nájemce

U nájemní smlouvy na dobu neurčitou je to jednoduché. Stačí tři měsíce výpovědní lhůty a může se balit. Lhůta běží od prvního dne měsíce po doručení výpovědi. Není potřeba žádný důvod, což se hodí, když třeba majitel začne být „příliš přítomný“ nebo sousedi mají slabost pro techno ve tři ráno.

U smlouvy na dobu určitou už je to jiné. Tady se předpokládá, že dohoda platí až do konce sjednané doby. Ale život bývá kreativní – nemoc, ztráta práce nebo nutné stěhování za novým místem jsou důvody, které mohou výpověď ospravedlnit. Jen se to musí umět dobře odůvodnit a doložit. A hlavně – všechno písemně. Ústní dohody se v praxi ztrácí rychleji než klíče od bytu po stěhování.

A co pronajímatel

Ten má svázané ruce. Výpověď bez souhlasu soudu může dát jen v pár přesně určených případech: když nájemce neplatí nájem déle než tři měsíce, používá byt k jiným účelům než k bydlení, nebo se chová tak, že by to jeden nazval slušně „problémovým“. Zákon mluví o hrubém porušování dobrých mravů.

Pokud má majitel jiné důvody – třeba byt potřebuje pro sebe nebo své dítě – musí do toho zapojit soud. A to bývá běh na delší trať. Nájemce se navíc může bránit a soudní spory o byty nejsou zrovna levná záležitost.

Co musí výpověď obsahovat

Bez písemné formy to neplatí. A nestačí jen papír s větou „končíte ke konci měsíce“. Důvod výpovědi musí být výslovně uveden, jinak je neplatná. Nájemce má pak dva měsíce od doručení na to, aby se bránil žalobou. Kdo to zkusil, ví, že tyhle lhůty umí utéct rychleji než jistota složená při podpisu smlouvy.

Výpovědní lhůta a výjimky

Standard je tři měsíce. Od prvního dne následujícího měsíce po doručení výpovědi. Dohoda na kratší době je možná, ale jen písemně. Když si obě strany rozumí, jde to snadno. Když ne, je lepší držet se písmen zákona.

Existují i případy, kdy se končí okamžitě. Takzvaná výpověď bez výpovědní doby. Třeba když nájemce ohrožuje životy ostatních nebo byt ničí způsobem, že by i pojišťovna kroutila hlavou.

Konec nájmu v praxi

Jakmile nájem skončí, byt se musí předat v původním stavu, s přihlédnutím k běžnému opotřebení. Nikdo nečeká, že po třech letech budou zdi jako nové. Ale rozbitá dvířka, chybějící žárovky nebo poškozená podlaha už jsou jiný příběh. Pronajímatel má pak měsíc na vrácení kauce, přičemž si může odečíst opravy či nedoplatky.

A tak to v nájmech chodí. Jedni odcházejí, druzí hledají nové nájemníky. Jen zákon zůstává stejný - na hlídání rovnováhy mezi domovem a majetkem.