Úvěrové pojištění: kdy má smysl a kdy se mu vyhnout

Úvěrové pojištění patří mezi produkty, které banky a nebankovní instituce rády nabízejí spolu s půjčkami. Na první pohled působí jako praktická pojistka – v případě nemoci, úrazu, ztráty zaměstnání nebo dokonce úmrtí by pojišťovna měla převzít splácení. Jenže ne vždy je tato služba výhodná a v mnoha případech se stává spíše zbytečným navýšením celkových nákladů.

Banky zpravidla prezentují pojištění jako prostředek k ochraně klienta i jeho rodiny. Pokud dlužník zemře, pojistka by měla umořit celý dluh a nezanechat jeho blízkým finanční zátěž. Stejně tak při dlouhodobé pracovní neschopnosti nebo invaliditě dokáže pokrýt pravidelné splátky. Tato varianta má své opodstatnění zejména u hypoték, kde se jedná o vysoké částky s dlouhou dobou splatnosti, a kde by neočekávané životní události mohly mít dramatické následky.

Na druhou stranu je nutné sledovat podmínky. Pojištění bývá často drahé a navýší měsíční splátku o stovky až tisíce korun. Navíc má řadu výluk – typicky neplní u krátkodobých nemocí, u výpovědi dohodou nebo u ztráty zaměstnání v rámci zkušební doby. Klienti tak mohou zjistit, že situace, které považovali za kryté, vlastně kryté nejsou. Výjimkou není ani nízký limit plnění, který pokryje jen část dluhu.

Alternativou může být samostatná životní nebo riziková pojistka sjednaná mimo banku. Ta bývá často levnější a zároveň flexibilnější. Poskytuje širší krytí a nemusí se vázat jen na konkrétní úvěr, ale chrání finanční stabilitu celé rodiny. Úvěrové pojištění tak může dávat smysl pouze tam, kde klient nemá vlastní finanční rezervu ani jinou pojistnou ochranu, a kde zároveň uzavírá závazek s dlouhodobým a vysokým dopadem.