Regulace se probudila z dřímoty

Ještě před pár lety se nebankovní poskytovatelé úvěrů pohybovali v šedé zóně. Na oko pod dohledem ČNB, ale v praxi si leckdo dělal, co chtěl. Po roce 2024 se to ale začalo měnit. Ne snad kvůli nějakému náhlému osvícení úředníků, spíš proto, že trh začal drhnout. Vysoké sazby, přetlak dluhopisových emisí, a hlavně přibývající stížnosti klientů. A najednou se z drobných nebankovek stal problém, který už nebylo možné zamést pod koberec.

Nová pravidla hry

Kdo chtěl po roce 2024 zůstat v byznysu s půjčkami, musel se smířit s tím, že ČNB přitáhla šrouby. Nešlo už jen o licenci a základní kapitál. Regulátor začal vyžadovat prokazatelnou odbornost vedení, přehled o skutečných vlastnících a hlavně dohled nad tím, jak se úvěry schvalují. Konec éry „půjček na občanku bez registrů“. Dnes musí mít poskytovatelé systémy na vyhodnocení bonity v reálném čase, včetně přístupu do sdílených databází dlužníků.

Zákonodárci navíc prosadili povinnost uchovávat záznamy o komunikaci se zákazníkem - včetně telefonátů. Kdo někdy slyšel, jak některé „klientské linky“ pracovaly, ten ví, proč. Hlas z nahrávky, který tlačí na podpis smlouvy, zatímco dlužník se sotva brání, není něco, co by se dalo ignorovat.

Trh se pročistil, ale nevyčistil

Zhruba třetina menších subjektů zmizela. Některé dobrovolně, jiné po kontrole. Část přebarvila svůj model a přešla k peer-to-peer platformám, kde se sice stále točí peníze, ale pod jiným logem. A pak je tu šedý trh, ten se samozřejmě přizpůsobil. Místo cedulek „půjčíme každému“ dnes visí nabídky krátkodobé zálohy bez banky nebo rychlé financování pro OSVČ. Člověk by řekl, že i copywriteři šli na školení u právníků.

Na druhou stranu, větší hráči získali jistotu. Když stát konečně stanovil jasná pravidla, otevřel dveře i kapitálu, který se dřív bál nejasností. Fondy, které do nebankovek investují, teď ví, že se neocitnou v jednom pytli s lichváři.

Politika, právo a realita

Za změnou stojí kombinace politického tlaku a evropských regulací. Nová směrnice o spotřebitelských úvěrech (CCD2) dopadla i na české poskytovatele, a ČNB se rozhodla být tentokrát přísnější než minimum, které Brusel požaduje. „Konečně,“ řekli právníci, kteří roky upozorňovali, že domácí trh je časovaná bomba. „Zase zbytečná byrokracie,“ odpověděli zástupci firem, které teď musejí hlásit každou změnu interní metodiky.

Pravda bude někde uprostřed. Regulace přinesla pořádek, ale taky spoustu administrativy. Když si malý poskytovatel musí najmout compliance specialistu a auditora, není divu, že se mnozí rozhodli skončit. Přísnost má svou cenu - a tu nakonec zaplatí klient, který dostane méně nabídek a vyšší úroky.

Budoucnost mezi paragrafy

Dnes se nebankovní financování posouvá spíš směrem k technologiím. Aplikace, scoringové algoritmy, sdílená data. Regulátor to ví a začíná zkoumat i kdo vlastně řídí ty algoritmy. Umělá inteligence v úvěrovém schvalování zní hezky, dokud nezjistíte, že odmítá žadatele jen proto, že bydlí v „špatném“ okrese.

Všechno se tedy změnilo - a zároveň ne. Pravidla přibyla, kontrola zpřísnila, ale lidská vynalézavost zůstává. Když se zavře jedna cesta, otevře se druhá. Regulátor to ví. A podnikatelé taky.