Povinná výměna kotlů na tuhá paliva: Od kdy starý kotel nesmíte používat?

Konec starých kotlů

Zákon o ochraně ovzduší říká jasně: od 1. září 2024 už nesmí být v provozu kotle 1. a 2. emisní třídy. Tedy ty, které pamatují ještě devadesátky, spolykají hromady uhlí a vypouštějí do vzduchu víc sazí než parní lokomotiva. Mnohé z nich mají za sebou přes dvacet let služby a jejich „ekologický výkon“ dnes působí skoro groteskně.

Původně měl tenhle konec přijít už v roce 2022, ale pandemie a energetická krize udělaly své. Politici termín posunuli o dva roky, prý z pochopení pro domácnosti, které to finančně nezvládají. Teď už ale žádné výjimky nejsou. Zákon platí definitivně a úřady se chystají kontrolovat.

Kdo musí jednat

Povinnost dopadá především na majitele rodinných a rekreačních domů, kteří stále topí ve starém kotli na uhlí nebo dřevo. Týká se i menších kotelen do výkonu 300 kW, které zásobují třeba penziony nebo menší bytovky. A samozřejmě všech, kdo si výměnu prostě nechali „na potom“.

Výjimku mají jen kamna, krbové vložky a automatické kotle vyšších tříd. A pak ještě zařízení, která slouží jen jako záložní zdroj – ale pozor, nesmí se používat pravidelně. Úřady už dávno vědí, že někteří lidé si „záložní“ kotel nechávají rozžhavený celé zimy.

Jak poznáte, co vlastně máte v kotelně

Každý kotel má někde napsanou emisní třídu – obvykle v dokladu o výrobku nebo v revizní zprávě. Jenže kdo by po dvaceti letech lovil papíry? Pokud jste ho instalovali před rokem 2000 a nikde žádné označení nenajdete, pravděpodobnost, že jde o 1. nebo 2. třídu, je téměř jistá.

Jistotu dá jen revizní technik. Ten kotel prohlédne, změří a vystaví zprávu. Možná vám přitom rovnou naznačí, že s takovým „veteránem“ už úřady dlouho trpělivost mít nebudou.

Pokuty nejsou jen na papíře

Kdo zákaz ignoruje, riskuje pokutu až 50 000 Kč. Kontrolovat mohou úředníci z obce s rozšířenou působností, a to i na základě oznámení sousedů. V praxi to bývá často právě kouř z komína, který někomu zvedne tlak.

Úřady navíc mají přehled o tom, kdo čerpal dotaci nebo si nechal dělat revizi. A k tomu přibývají i náhodné kontroly, občas doplněné měřením kouřovodu. Kdo věří, že „zrovna k nám nepřijdou“, sází na dost riskantní kartu.

Co místo starého kotle

Nabídka náhrad je dnes pestrá. Kondenzační plynový kotel se hodí tam, kde už plyn vede. Tepelné čerpadlo zase láká úsporami a tichým provozem – pokud tedy máte dobře zateplený dům.

Zachovat spalování biomasy lze s automatickým kotlem na pelety, který má vyšší účinnost a minimální emise. Tradičnější povahy sáhnou po moderním kotli na dřevo (minimálně 4. emisní třída), jen je potřeba počítat s ručním přikládáním. A tam, kde to dává smysl, se nabízí i napojení na centrální vytápění.

Kolik to celé stojí

Levné to nebude. Plynový kotel vyjde zhruba na 60 000 až 100 000 Kč, kotel na pelety 120 000 až 180 000 Kč, tepelné čerpadlo klidně na 280 000 Kč, a moderní kotel na dřevo se pohybuje mezi 90 000 a 140 000 Kč.

A to ještě nepočítáme instalaci, úpravu komínu nebo rozvodů. Kdo měl dům postavený „po staru“, ten ví, že rekonstrukce topení se obvykle neobejde bez dalších překvapení.

Kde vzít peníze

Naštěstí existují dotace. Kotlíkové dotace míří na nízkopříjmové domácnosti a pokryjí až 95 % uznatelných nákladů. Žádosti zpracovávají kraje. Pro ostatní je tu program Nová zelená úsporám, který umí přispět až 130 000 Kč.

Jen pozor – dotaci je nutné vyřídit před montáží, ne po ní. Úřady chtějí vidět parametry nového zařízení a revizi starého kotle. Bez toho peníze neuvolní.

A kdo si říká, že to celé ještě „nějak okecá“, měl by si připomenout, že od září už žádné nějak nebude.