Potřebujete splátkový kalendář? Poradíme vám, jak o něj jednoduše požádat!

Kdy má smysl o splátkový kalendář žádat

Kdo někdy podnikal, ten ví, že ne každá sezóna je zisková. Někdy přijde nemoc, jindy nečekaný propad tržeb nebo zpožděná faktura od velkého klienta. A když se termíny splatnosti začnou sypat jako domino, přichází chvíle na splátkový kalendář. Tenhle nástroj má smysl hlavně tehdy, když dluh není popřený, ale prostě chybí čas nebo likvidita. Může jít o nedoplatek na daních, pojištění, bance, energiích nebo nájmu. Krátce řečeno - o vztah, který se dá ještě zachránit, pokud se člověk ozve včas.

Nečekejte, až vám zaklepe exekutor

Mnoho lidí se ozývá pozdě. Často až ve chvíli, kdy na dveře klepe výzva k úhradě nebo exekuce. Jenže právě tehdy už bývá manévrovací prostor malý. Oslovit věřitele hned, jak víte, že nestíháte, je sice nepříjemné, ale většinou účinné. Věřitelé mají raději aktivního dlužníka než tichého neplatiče. V praxi to často končí dohodou, která zachrání obě strany – věřitel dostane jistotu, že peníze uvidí, a dlužník zůstane mimo soudní tahanice.

Co si připravit, než zvednete telefon

Než se pustíte do vyjednávání, je dobré mít v ruce základní informace. Číslo smlouvy, výši dluhu, důvod potíží a reálný návrh, co můžete platit. Žádná poezie, jen fakta. Když přiznáte, že jste třeba přišli o práci nebo čekáte na novou zakázku, a nabídnete konkrétní částku, působí to důvěryhodněji. Věřitel pak vidí, že nejde o výmluvu, ale o snahu najít řešení.

Jak napsat žádost, která má váhu

Formulář, dopis nebo e-mail – všechno se počítá. Důležité je jasně říct, že žádáte o rozložení dluhu, uvést důvod a navrhnout splátky. Nezapomeňte ani na kontakt, aby se dalo reagovat. Věřitelé většinou mají vlastní postupy, někde chtějí formulář, jinde stačí stručný dopis. Ale v každém případě platí: pište srozumitelně a bez obcházení. Tón pokorný, ale ne prosebný. Vždyť i věřitelé vědí, že kolotoč splatností se může roztočit komukoli.

Co se děje po odeslání žádosti

Tady nastává čekání. Věřitel vaši žádost posoudí a může ji přijmout, upravit nebo odmítnout. Někdy chce zálohu, jindy navrhne delší dobu splácení. V každém případě jde o individuální hru. Pokud jste už dřív porušili dohody, počítejte s menší ochotou ke kompromisu. Naopak u první žádosti a férové komunikace bývá výsledek často překvapivě vstřícný.

Když dlužíte státu

U finančního úřadu nebo pojišťovny to bývá formálnější. Žádost se podává písemně a je třeba doložit, že jste v tíživé situaci. Úřad může připočíst úroky z prodlení, ale často raději nabídne splátky, než aby musel zahajovat vymáhání. Na webu zdravotních pojišťoven a ČSSZ najdete formuláře a pravidla, která jsou víceméně jasná – nejde o výsadu, ale o možnost, kterou stát poskytuje, pokud vidí snahu.

Banky, úvěrovky a další hráči

V komerční sféře je prostor širší. Banky i nebankovní společnosti nabízejí restrukturalizaci – tedy úpravu splátek nebo dočasné snížení. Je to podobné jako servisní zásah do motoru: když ho uděláte včas, jede dál. Když to necháte být, zadře se. Mnoho lidí si myslí, že přiznat problém je prohra, ale praxe ukazuje opak. Kdo komunikuje, ten většinou udrží smlouvu při životě.

Na co si dát pozor

Splátkový kalendář není kouzelná hůlka. Není to vaše právo, ale vstřícnost věřitele. Každé porušení termínu může dohodu zrušit. Sledujte, zda se po jejím podpisu skutečně zastaví penále, a nenechte se zaskočit úroky, které mohou dál běžet. Někdy se vyplatí si všechno přepočítat – kolik vás dohoda ve výsledku stojí a jestli to dává smysl. Protože i v dluhové džungli platí staré pravidlo: Kdo zná své závazky, ten se neztratí.