Pojištění kybernetických rizik pro rodiny a malé firmy: proč už nestačí klasika

Ještě před pár lety se kybernetické pojištění zdálo jako výstřelek pro velké korporace a banky. Dneska? Malé firmy, e-shopy, účetní kanceláře i běžné rodiny začínají chápat, že svět digitálních rizik se na velikost klienta neptá. Stačí kliknout na podvodný e-mail, ztratit přístup k účtu nebo přijít o fotky z dovolené kvůli ransomwaru – a problém je na světě.

Pojišťovny si toho všimly. Jenže klasická „pojistka na všechno“ – ta, co kryje domácnost, auto a odpovědnost – tuhle realitu prostě nezachytí. V podmínkách se obvykle skví věty typu „škody způsobené neoprávněným přístupem k počítačové síti se nevztahují“. Přeloženo: hackerům je to jedno, ale pojistiteli ne.

Když se z phishingu stane domácí problém

Představte si rodinu, které někdo prolomí e-mail a vyčistí účet. Nebo malý e-shop, který kvůli napadení databáze musí zákazníkům vysvětlovat, proč unikla jejich data. Policie pokrčí rameny, banka zahájí šetření a čas mezitím běží. Kdo zaplatí právní pomoc, IT forenzní analýzu a pár týdnů výpadku? Odpověď bývá nepříjemná – bez speciálního pojištění většinou nikdo.

Kyberpojištění se proto pomalu stává tím, čím byla havarijní pojistka v devadesátkách. Nejde o luxus, ale o běžnou součást výbavy. Nabízí se pokrytí nákladů na obnovu dat, právní zastoupení, ale i odškodnění třetích osob, když kvůli vám dojde k úniku informací. Některé produkty zahrnují i nonstop IT asistenci – něco jako digitálního záchranáře na telefonu.

Malé firmy jako snadná kořist

„My nejsme banka, koho by zajímalo napadnout nás,“ říká spousta podnikatelů. Jenže právě malé firmy bývají nejzranitelnější. Nemají vlastní IT oddělení, často používají slabá hesla, starý software a účetnictví běží v cloudových službách bez dvoufázového ověření. Útočníkům to stačí. Jeden špatně zabezpečený e-mail a najednou přichází výzva k platbě výkupného v bitcoinech.

Pojišťovny už na to reagují – a někdy i s ironickým úsměvem. Nabízí se „kyberbalíčky“ pro malé podniky, kde spolu s plněním dostanete i konzultaci, jak se chránit. Kdo by to byl řekl, že pojišťovna bude školit o heslech a zálohách?

Rodina pod digitálním dohledem

Zní to přehnaně, ale domácí počítač je dnes podobně rizikový majetek jako auto. Má hodnotu, obsahuje data, přístup k účtům, někdy i k chytré domácnosti. Přidáme-li k tomu děti, které klikají, kam nemají, vzniká zajímavý koktejl. Některé pojistky proto kryjí i online šikanu nebo falešné profily na sociálních sítích.

A tady už se hranice mezi „firemním“ a „soukromým“ rizikem ztrácí. Freelancer, který má pracovní účet na stejném notebooku, co používá jeho dítě na YouTube, vlastně žije ve světě, kde osobní a pracovní data sdílí stejný osud.

Nová realita, staré návyky

Zatímco lidé stále řeší, kolik stojí připojištění skel nebo povodeň, digitální hrozby tiše rostou. Klasické pojistky to neřeší – nebyly na to stavěné. A i když kyberpojištění zatím zní jako něco, co se týká „těch, co se v tom vyznají“, praxe ukazuje opak. Někdy stačí otevřít přílohu s názvem faktura.pdf.

Kdo to zažil, ví, že digitální škody nejsou jen o penězích. Jsou o ztrátě kontroly, o zahanbení, o pocitu, že někdo prošel vaším soukromím. A právě tam klasika přestává stačit.