Mzda vs. plat: Znáte hlavní rozdíly?

Kdo bere mzdu a kdo plat

Na první pohled to zní jako slovíčkaření. Mzda, plat - obojí přece znamená peníze za práci, ne? Jenže právníci a účetní vám potvrdí, že jde o rozdíl, který v praxi rozhoduje o tom, kolik dostanete na výplatní pásce, kdy a podle čeho se to počítá. Rozdíl začíná už u toho, kdo vám peníze posílá.

Soukromník versus stát

Mzdu dostává ten, kdo pracuje v soukromém sektoru. Tedy u firem, živnostníků, startupů nebo nadnárodních korporací. Plat pobírají lidé, kteří pracují pro stát nebo samosprávu - úředníci, učitelé, zdravotníci v nemocnicích, zaměstnanci ministerstev, krajů a obcí.

V praxi to znamená, že zatímco podnikatel si může mzdu se zaměstnancem sjednat podle situace na trhu, plat se řídí přísnými tabulkami. Tam se fantazii meze moc nekladou, jenže většinou jen směrem dolů.

Když rozhoduje paragraf

Mzda stojí na zákoníku práce. Je výsledkem dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem - často i tvrdého vyjednávání. Vláda do toho nezasahuje, jen hlídá, aby mzda neklesla pod minimální hranici.

Plat je jiná písnička. O jeho výši rozhoduje nařízení vlády, které přesně stanovuje tzv. platové třídy a stupně. Ty vycházejí z náročnosti práce a délky praxe. Takže i kdyby ředitel školy chtěl přidat učiteli víc, často prostě nemůže.

Otázka spravedlnosti? No, o tom by se dalo dlouze diskutovat.

Jak se mzda skládá

V soukromé sféře se mzda domlouvá individuálně. Obsahuje základní částku, příplatky, bonusy, odměny - zkrátka všechno, co motivuje k výkonu. Někde se odměny vyplácí čtvrtletně, jinde až podle výsledků firmy. Flexibilita? Obrovská. Ale také nejistota.

Naopak ve státní sféře hraje prim stabilita. Plat se skládá z tarifu podle tabulek, příplatků za noční, svátky nebo vedení a případného osobního ohodnocení. Flexibilita žádná, ale jistota téměř stoprocentní.

Jak se roste

V soukromém sektoru platí jednoduché pravidlo: chceš víc, vyjednej si to. Někdy stačí lepší výsledky, jindy změna firmy. Není to fér? Možná ne, ale funguje to.

U platu je růst pomalejší. Automaticky se navyšuje s počtem odpracovaných let nebo při přeřazení do vyšší platové třídy. Občas pomůže rozhodnutí nadřízeného, ale zázraky se nečekají. Stát sází na rovnost, ne na soutěž.

Výplata, odvody a realita

Ať už jde o mzdu nebo plat, výplata musí dorazit nejpozději do 15. dne následujícího měsíce. V obou případech se z ní strhává sociální a zdravotní pojištění, daň z příjmu a uplatňují se daňové slevy. Čistý příjem tedy vychází zhruba stejně - rozdíl dělá výchozí částka a bonusy.

Kdo má víc z života

Veřejná sféra láká na pět týdnů dovolené, jistotu místa a pravidelné příjmy. Přidejte příspěvky z FKSP a pracovní dobu, která málokdy přesáhne limit. Na druhé straně stojí soukromý sektor - méně jistoty, ale víc šancí na vyšší výdělky, odměny a kariérní skoky.

Jak říkají zkušení: Ve státním se žije klidněji, v soukromém se dá vydělat.