Kryptoměny a regulace v Česku: co čekat v příštích letech

Kdo někdy zkusil poslat peníze na kryptoburzu z českého bankovního účtu, ví, že to není žádná idyla. Banky sází na opatrnost, compliance oddělení se tváří, že za každým bitcoinem stojí praní peněz, a podnikatelé, kteří by rádi přijímali krypto, narážejí na stěnu právní nejistoty. Jenže tahle šedá zóna, ve které se český kryptosvět pohybuje už víc než dekádu, se pomalu chystá zmizet. Nebo aspoň částečně.

Všechno se točí kolem evropské regulace MiCA – zkratka pro Markets in Crypto-Assets Regulation. Ta sice zní jako další bruselská byrokratická chiméra, ale v praxi půjde o jeden z největších zásahů do kryptotrhu v historii. Česká republika, stejně jako ostatní státy EU, bude muset MiCA implementovat během roku 2025. Znamená to, že „kryptofirmy“ – směnárny, burzy, vydavatelé tokenů – už nebudou moct fungovat jen s živnosťákem a pár tabulkami v Excelu. Přijdou licence, povinnosti, dohled ČNB. A hlavně papírování, spousta papírování.

Pro běžného investora to ale nemusí být nutně špatná zpráva. Regulace přinese jistotu, že někdo konečně dohlédne na to, co se děje s jeho vklady. Na druhou stranu, část kouzla kryptoměn – ta svoboda a anarchie, kvůli které mnozí do bitcoinu vůbec šli – tím nevratně zmizí. Je otázka, jestli zůstane vůbec prostor pro menší hráče, startupy nebo jednotlivce, kteří dosud tvořili živou, experimentální scénu. Těžko říct. Evropa už několikrát ukázala, že umí regulovat až k nehybnosti.

ČNB zatím hraje roli tichého pozorovatele, ale mezi řádky je jasné, že si brousí tužku. V bankovních kruzích se mluví o tom, že centrální banka chce být připravena na příchod digitální koruny – a i to se může stát v horizontu několika let. Ironie? Zatímco bitcoin vznikl jako alternativa ke státním měnám, stát si teď chystá vlastní „krypto“, ovšem pod přísnou kontrolou. Pokud se někdy začne testovat česká verze CBDC, tedy central bank digital currency, může to změnit celý trh. Nejen ten kryptoměnový.

Pod povrchem už se také něco děje. Daňová správa zpřísňuje výklady, policie se učí pracovat s blockchainovou analýzou a banky si dávají pozor, aby nepřijímaly podezřelé převody z burz. Zatímco před pěti lety byl bitcoin v očích úředníků spíš hračka pro geeky, dnes se na něj dívají jako na regulérní finanční aktivum – jen s otravně decentralizovanou povahou. Někdo tomu říká pokrok, jiný konec svobody internetu.

Každopádně se blíží období, kdy už „divoký západ“ kryptoměn přestane být výmluvou. Bude se chtít právní jistota, transparentnost, evidence. Tedy všechno, co většina kryptonadšenců kdysi považovala za antitezi samotné myšlenky bitcoinu. Jenže tak to bývá: jakmile se do hry zapojí velké peníze, romantika mizí a přichází regulátor s razítkem.