Jak poznat seriózní nebankovní společnost – 7 znaků, že jí můžete věřit

Nebankovní půjčky jsou dnes všude. Na internetu, v televizi, mezi reklamami na krémy proti vráskám a slevy na pneumatiky. Každá z nich slibuje jednoduchost, rychlost a minimum papírování. Jenže mezi slibem a realitou bývá často mezera tak široká, že by se do ní vešel celý registr dlužníků. Jak tedy poznat, komu se dá věřit – a kdo vás pošle rovnou na exekuci?

První, co člověk zjistí, když se začne o půjčku zajímat, je, že „nebankovní“ neznamená „pochybný“. Na trhu působí desítky firem, které fungují podle pravidel, mají licenci od České národní banky a komunikují otevřeně. Právě ta licence je první signál – bez ní by totiž firma neměla půjčovat vůbec. Přesto se stále objevují „šedí hráči“, kteří se maskují jako zprostředkovatelé nebo „finanční poradci“, ale v praxi inkasují poplatky za nic.

Druhý znak důvěry? Jasné podmínky. Seriózní společnost vám ukáže, kolik zaplatíte – ne jen úrok, ale i RPSN, tedy celkové náklady. Žádné malé písmo, žádné hvězdičky s poznámkou pod čarou. Pokud musíte hledat informace o sankcích nebo poplatcích někde na konci webu, raději zavřete záložku.

Třetí věc – smlouva. Dobrá firma se nebojí, když si ji chcete pročíst, nebo dokonce vzít domů. Naopak vás k tomu vyzve. Kdo tlačí na podpis „hned“, s tím se nebavte. V právní praxi je to častý začátek problémů, které později řeší insolvenční správci a zoufalí dlužníci.

Čtvrtým signálem je komunikace. Když se ptáte a dostáváte srozumitelné odpovědi, máte napůl vyhráno. Ale jakmile slyšíte fráze typu „to se vyřeší později“ nebo „to tam systém dopočítá“, je to varovný prst. Transparentnost se pozná podle toho, že vám nic nezamlčují ani nepřikrašlují.

Pátý znak, často přehlížený, je web samotné společnosti. Seriózní firmy nemají anonymní stránky bez kontaktů, bez IČO, bez fyzické adresy. Mají zákaznickou linku, sídlo, často i sekci s výroční zprávou nebo informacemi o vedení firmy. Kdo se schovává, ten obvykle nemá čisté úmysly.

Šestý – reference. Ne ty na jejich vlastním webu, ale na nezávislých portálech nebo v databázích ČNB. Když se někde opakuje, že firma mění názvy, nekomunikuje, nebo má za sebou desítky stížností u finančního arbitra, asi to nebude náhoda. V branži, kde se točí peníze, je pověst tvrdá měna.

A nakonec sedmý – způsob výplaty a splácení. Seriózní společnosti posílají peníze na účet, nikoli v hotovosti nebo přes podivné převody. A stejně tak chtějí splátky trasovatelné, nikoli „na ruku“. Kdo pracuje transparentně, nechce anonymitu.

Nebankovní sektor už dávno není divoký západ. Ale stejně jako v byznysu nebo politice platí, že důvěra se neuděluje – musí se zasloužit. A kdo si ji nezaslouží, ten o ni obvykle velmi hlasitě žádá.