Jak banka rozhoduje, jestli vám půjčku schválí?

Jak banka čte vaši žádost o úvěr

Mnoho lidí má pocit, že schvalování půjčky je jakýsi tajemný rituál za skleněnými dveřmi banky. Úředník se zamračí do monitoru, někam zmizí a po chvíli oznámí verdikt, který často zní jako "zamítnuto". Ve skutečnosti to ale není žádná magie. Banky mají svůj přesný algoritmus - jen se o něm příliš nemluví. A někdy stačí málo, aby se karty obrátily.

Bonita: to slovo, které rozhoduje

Bonita je pro banku něco jako zdravotní karta vašeho finančního života. Zkoumá, jak jste na tom s příjmy, jestli máte stabilní práci a jak dlouho u ní vydržíte. Člověk, který má stálý úvazek u známé firmy, působí důvěryhodněji než freelancer, který si každý rok podává daňové přiznání jinak. U OSVČ proto banka obvykle požaduje víc dokladů – daňovky, přehledy o příjmech, někdy i smlouvy s klienty. A když čísla kolísají, úředníci zpozorní.

Kolik vám zůstane po zaplacení účtů

Tady přichází na scénu druhá část rovnice - vaše výdaje. Kromě příjmu zajímá banku i to, kolik měsíčně projíte, protopíte a posíláte dětem. Důležitý je ukazatel DTI (debt-to-income), který říká, kolikrát vaše roční čistá mzda převyšuje všechny vaše dluhy. A pak DSTI, tedy kolik z měsíčního příjmu padne na splátky. Oba tyto ukazatele hlídá Česká národní banka a každá komerční banka se jimi musí řídit. Když to přeženete s leasingy, kreditkami a menšími půjčkami, systém vás prostě zastaví.

Dlužnické registry jako otevřená kniha

Další krok je nahlédnutí do registrů dlužníků. Tady se ukáže, jak poctivě jste plnili své závazky. Není to černobílé - registr má totiž i pozitivní záznamy, které dokazují, že splácíte včas. Ale stačí zapomenutá splátka u kreditky nebo opožděná faktura a banka zbystří. V praxi se stává, že lidé ani nevědí, že někde visí pár stovek. Jenže pro banku je to signál: rizikový klient.

K čemu peníze vlastně jsou

Účel úvěru není jen formalita. Banka se dívá jinak na hypotéku na bydlení a jinak na půjčku na nový telefon nebo dovolenou na Bali. Bydlení je v očích finančního ústavu stabilní investice, elektronika spotřeba. U větších částek se přidává i zajištění – nemovitost, ručitel nebo jiná forma záruky. A když má dům reálnou hodnotu, banka si lépe spočítá riziko. To číslo má pak váhu zlata.

Když rozhoduje člověk za přepážkou

Nakonec přichází na řadu lidský faktor. Každá banka má trochu jinou filozofii. Jeden úředník dá víc na čísla, druhý na historii klienta. Pokud u banky vedete účet už deset let, platíte včas a občas využijete i další produkty, máte náskok. Možná malý, ale často rozhodující. Protože v té změti formulářů, tabulek a koeficientů se pořád skrývá i kus subjektivního dojmu. A ten, kdo působí spolehlivě, mívá u banky dveře pootevřené.