Důvěra navzdory všemu
Češi mají zvláštní vztah k penězům. Na jednu stranu se rádi chlubí, že žijí z vlastního a nedluží ani korunu, na druhou si milion lidí ročně vezme nebankovní půjčku. A ne, nejde jen o zoufalce v exekuci. V téhle zemi se z nebankovek stal skoro běžný nástroj – něco mezi záchranným lanem a rychlou injekcí likvidity, když banka zaváhá nebo zvedne obočí.
Banka tě zváží, nebankovka ti věří
V bance se člověk cítí trochu jako u pohovoru. Mzda, výpisy, ručitel, někdy i vysvětlení, proč vlastně ty peníze potřebuje. Nebankovky naproti tomu hrají na jinou notu - důvěru a rychlost. Často stačí občanka a pár kliknutí. Do hodiny peníze na účtu. A to je pro spoustu lidí v dnešním tempu rozhodující. Když potřebujete zalepit cash flow, protože vám klient zaplatí až příští týden, nebo když auto klekne cestou na zakázku, nechcete čekat na schválení z centrály v Nizozemí. Chcete jet.
Když pravidla nestačí
Stát se snažil nebankovní trh zkrotit - licence ČNB, povinné testování, dohled, transparentnost. Z těch desítek divokých firem zbyla sotva čtvrtina, ale důvěra lidí nezmizela. Možná naopak. Když dnes člověk slyší jméno známé nebankovky, už to nevzbuzuje strach jako dřív. Je to značka, která „to přežila“. A přežít regulaci v českém finančním prostředí? To je samo o sobě vizitka.
Všichni chtějí pocit kontroly
Zajímavé je, že důvěra v nebankovní půjčky často vychází z pocitu osobní svobody. Lidé mají rádi, když mohou sami rozhodnout, kolik si půjčí, kdy splatí, bez „diktátu banky“. V praxi to ale bývá iluze. Splátky jsou přísné, úroky vyšší, a přesto to mnoho lidí bere jako fér hru. Možná proto, že pravidla jsou jasná a viditelná hned. Žádné skryté poplatky v padesáté stránce smlouvy. Nebankovky pochopily, že člověk snese i vyšší cenu, když cítí férové zacházení.
Nejde jen o chudé
Předsudek, že do nebankovek chodí jen lidé na pokraji, už dávno neplatí. Mnoho klientů jsou živnostníci, menší firmy nebo lidé, kteří prostě nechtějí řešit formality. Nebo už narazili v bance na strop. Banka nechce půjčit na podnikání bez historie? Nebankovka to zkusí. Je to risk, ale v Česku je riziko přece jenom jinak vnímané. Má v sobě kus švejkovské logiky: „Když to vyjde, super. Když ne, nějak to doplatím.“ A tak se točí další a další úvěrové smlouvy, protože to prostě funguje. Aspoň prozatím.







