Co je energetický štítek budovy a proč je důležitý?

Co vlastně znamená energetický štítek

Když vám někdo řekne, že dům má energetický štítek, zní to trochu úředně, možná i zbytečně. Ve skutečnosti jde o docela praktickou věc. Oficiálně se jmenuje Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) a ukazuje, kolik energie dům spolyká na vytápění, ohřev vody, větrání nebo světla. Podobně jako u ledniček - od A po G, jen tady nejde o pár kilowatthodin, ale o reálné peníze.

Co všechno štítek hodnotí

Kromě prosté spotřeby energie sleduje i účinnost vytápění, chlazení, ventilace a dalších systémů. Na konci z toho vypadne celkové hodnocení - třída A znamená úsporný dům, G naopak „žrout“. A když máte chuť něco zlepšit, dokument obvykle přidá i pár doporučení, co zateplit, vyměnit nebo upravit. Není to věda, spíš návod, jak ušetřit a nesponzorovat zbytečně plynárny.

Kdy se bez štítku neobejdete

Prodej nebo pronájem? Bez štítku to nejde. Majitel musí uvést energetickou třídu i v inzerátu. A ano, týká se to i bytů, i když trochu jednodušeji.
Novostavba? Tam je PENB povinný už při stavebním povolení. Dům totiž musí prokázat, že splňuje požadovanou účinnost.
Rekonstrukce? Pokud zasahujete do víc než čtvrtiny obálky budovy - typicky výměna oken nebo kompletní zateplení - štítek se také nevyhnete.
A nakonec dotace. Třeba u Nové zelené úsporám se bez PENB neobejdete, protože na něm stojí výpočet úspor.

Kdo vám ho vystaví

Rozhodně ne kamarád architekt ani známý z realitky. Průkaz smí vydat jen autorizovaný energetický specialista, registrovaný u Ministerstva průmyslu a obchodu. Potřebuje přístup k dokumentaci, informacím o stavebních materiálech, vytápění, oknech, ventilaci i osvětlení. Bez těchto dat to nejde, takže „rychle a levně na počkání“ bývá spíš marketing než realita.

Kolik to stojí a jak dlouho vydrží

Cena se liší podle velikosti domu i dostupnosti podkladů. Rodinný dům vyjde na pět až deset tisíc, u bytových domů se může částka šplhat výš, třeba až ke třiceti tisícům - ale rozpočítá se mezi jednotky. Byty samotné vycházejí zjednodušeně, často za dva až čtyři tisíce.
Platnost má průkaz deset let, pokud se mezitím dům zásadně nezmění. Po výměně oken nebo rekonstrukci střechy ho budete muset udělat znovu.

Co všechno z něj vyčtete

Kromě písmenka na štítku se v dokumentu dočtete roční spotřebu energie v kWh na metr čtvereční, emise CO₂, případně návrhy na úspory. Užitečné je i porovnání s požadavky vyhlášky - člověk hned ví, jestli má dům podle papírů moderní, nebo spíš nostalgický.

Kdy se na něj můžete vykašlat

Ne každá stavba štítek potřebuje. Chata pod padesát metrů, památkově chráněný objekt nebo rodinný převod mezi příbuznými jsou výjimky. Úřad to chápe - zbytečné papírování nikomu nechybí.

A proč se tím vlastně zabývat

PENB není jen další povinnost, kterou vymyslel stát. Dává smysl i pro majitele samotné. Napoví, kde utíká teplo, jaký má dům potenciál pro úspory a kolik by mohl ušetřit. A kdo někdy topil v zimě starým kotlem, ten ví, že čísla na faktuře se neptají, jestli jste měli čas na zateplení.