Chlad bez rizika: Jak správně zvolit klimatizaci do bytu

Výkon klimatizace: trefit se mezi málo a moc

Kdo někdy pořizoval klimatizaci, ví, že výkon není jen číslo z technického listu. Slabá jednotka se zadýchá dřív, než se ochladí místnost, silná zas žene účet za elektřinu do červených čísel. Všechno je o balancu.

Pro orientaci: pokoj do 20 m² zvládne výkon 2–2,5 kW, střední místnost 2,5–3,5 kW a větší obývák klidně 5 kW. Jenže čísla nejsou všechno. Počítá se, kolik světla dovnitř proudí, kolik lidí se tam hýbe, jaké jsou okna a jestli máte žaluzie nebo skleník.

Split, multisplit a ti ostatní

Splitová klimatizace je klasika – venkovní a vnitřní jednotka spojená potrubím. Tichá, účinná, ale montáž není pro víkendové kutily. Vyžaduje průraz zdi a technika s certifikací.

Multisplit? To už je vyšší liga – jedna venkovní, několik vnitřních jednotek. Ideální, když chcete chladit celý byt a nechcete mít na fasádě les kondenzátorů.

A pak je tu mobilní klimatizace. Na první pohled geniální: zapojíš, strčíš hadici z okna a hotovo. Jenže má to háček – hluk. V noci to může znít jako malý vysavač. Navíc účinnost bývá spíš symbolická.

Okenní klimatizace? Pamětníci si možná vzpomenou. Dnes už spíš kuriozita než standard.

Hlučnost, aneb kdo tu hučí

Kdo chce mít v ložnici klid, měl by číst parametry. Třicet decibelů je jako šepot, šedesát jako puštěný fén. Mobilní klimatizace se často drží u té druhé hodnoty, splitové zůstávají u první. A nezapomínejte na sousedy – venkovní jednotka umí být pěkně slyšet.

Funkce, které dělají rozdíl

Moderní klimatizace nejsou jen o chlazení. Invertorová technologie reguluje výkon plynule, takže šetří proud a neruší. Časovač pustí vzduch, než přijdete domů, Wi-Fi ovládání zase zvládne všechno přes telefon.

Některé modely umí i topit – v přechodném období se to hodí. A filtrace vzduchu už dávno není marketingová hra – dobré filtry chytají pyl, prach i bakterie.

Když zdraví dostane průvan

Klimatizace není nepřítel, pokud se používá s rozumem. Jenže lidé mají tendenci to přehnat. V autě i doma. Rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou by neměl být víc než 6–8 °C. Jinak si koledujete o nachlazení.

Další klasika: foukání přímo na tělo. Chvíli příjemné, po hodině ztuhlá šíje. A pak jsou tu zanesené filtry – tichý zabiják komfortu. Plísně, bakterie, zápach. Jednou ročně odborné čištění, dezinfekce a je klid.

U mobilních jednotek nezapomeňte na kondenzát. Kdo ho nevypouští, zadělává si na vlastní mikroklima s plísní.

Kolik to sežere

Úspora a ekologie jdou dnes ruku v ruce. Třída A++ nebo A+++ značí, že klimatizace žere míň než stará lednice. A i když stojí víc, vrátí se to v účtech.

Sledujte SEER (účinnost chlazení) a SCOP (účinnost topení). Tyhle zkratky sice znějí jako z výroční zprávy ČEZ, ale říkají vám, kolik toho zařízení zvládne bez zbytečné spotřeby.

Montáž a papíry

Splitovou klimatizaci nemůže namontovat kdokoli. Musí to dělat certifikovaný technik. A pokud bydlíte v bytovém domě, může být potřeba souhlas SVJ nebo pronajímatele. Týká se to hlavně zásahů do fasády.

Mobilní klimatizace jsou jednodušší, ale i tady se dá chybovat. Špatně vyvedená hadice dokáže účinnost srazit klidně o polovinu.

Kolik to celé stojí

Splitová klimatizace? 25 až 60 tisíc korun, podle výkonu a značky. Multisplit klidně až 100 tisíc a víc. Mobilní varianta vyjde levněji, 7 až 18 tisíc. Jenže rozdíl v pohodlí poznáte po prvním horkém dni.

Ať už zvolíte jakoukoli, počítejte s tím, že instalace není jen formalita. Často tvoří podstatnou část ceny. Ale když venku zase přijde tropické léto, málokdo si na ten výdaj stěžuje.